Níže Vám přiblížíme obecné zákonné podmínky pro vypořádání společného jmění. Moc rádi Vám nabídneme naše služby, tak aby byl Váš problém individuálně řešen a úspěšně vyřešen.

Společné jmění vzniká uzavřením manželství a zaniká jeho pravomocným rozvodem. Je tedy nutno vypořádat všechny aktiva a pasiva. Pomůžeme Vám rozdělit spravedlivě Váš majetek, tak abyste dostali podíl, který Vám náleží.

Společné jmění tvoří souhrn majetku (movitého a nemovitého) a dluhů. Jako základní pravidlo platí, že do společného jmění patří vše, co za trvání manželství bylo nabyto alespoň jedním z manželů s určitými výjimkami, jako jsou např. dary nabyté jen jedním z manželů, dědictví a věci slouží osobní potřebě jednoho z manželů. Do společného jmění také zákon výslovně zahrnuje podíl v obchodní korporaci, pokud se společníkem stal manžel v době trvání manželství, pokud však podíl nenabyl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví. V rámci našich služeb Vám pomůžeme sestavit přehled Vašeho majetku, tak abyste v rámci rozdělení společného jmění nic neopomenuli.

Pro dluhy obecně platí, že tvoří součást společného jmění, pokud vznikly za trvání manželství. Je tedy nutno vypořádat i dluhy. Ne vždy je to však nutné. Uvádíme několik výjimek, kdy dluhy do společného jmění nepatří. První výjimkou jsou dluhy, které se výhradně týkají majetku jednoho z manželů. Např. pokud Váš partner měl hypotéku, kterou uzavřel před vznikem manželství, je to dluh, který nespadá do společného jmění manželů. Druhou výjimkou, jsou dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, pokud tyto dluhy nevznikly při obstarávání každodenních a běžných potřeb rodiny. Je tedy vždy spornou otázkou, zda dluh je součástí či není a mnohdy záleží na šikovnosti právního zástupce, aby vyargumentoval jeden či druhý názor.

V rámci rozvodového řízení se mohou manželé dohodnout na vypořádání společného jmění a tím splnit jednu z podmínek pro nesporný rozvod, popř. nemusí vypořádání společného jmění vůbec řešit a řešení problému odsunout na pozdější čas. Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. Sepis dohody však vyžaduje velikou pečlivost, protože pokud na některou věc, pohledávku, dluh atd. zapomenete, platí ohledné takové položky majetku po třech letech od zániku společného jmění zákonná domněnka vypořádání. To může být pro jednoho z manželů citelná ztráta. Je třeba tedy ohlídat, abyste tím, kdo takto ztratí, nebyly Vy. Stejně tak pokud si sice vypořádáte vše řádně, ale opomenete do 3 let od zániku společného jmění vložit návrh na vklad vlastnického práva k vypořádávané nemovitosti do katastru nemovitostí, platí i ohledně těchto nemovitostí zákonná domněnka a ty se tedy dělí tak, že každý z manželů vlastní jejich polovinu. Taková chyba Vám může připravit o miliony. Moc rádi Vám pomůžeme s přípravou vypořádání, tak aby byly splněny všechny zákonem stanovené požadavky a opravdu na nic se nezapomnělo.

Nedohodnou-li se manželé o vypořádání společného jmění, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění, tedy v případě rozvodu ke dni právní moci rozsudku, jímž se manželství rozvádí. Pamatujte však, že Vaším návrhem na rozdělení společného majetku není soud vázán a může rozhodnout zcela jinak, než jaké jsou Vaše představy. Proto je nutné přípravu na soudní řízení nepodcenit. Zde Vám nabízíme zkušenosti z letité praxe advokátů, kteří Vám pomohou, nebo za Vás návrh připraví. Zároveň je však třeba vzít v úvahu, že soud může do vypořádání zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání. Pokud tedy nějaký majetek do návrhu na vypořádání neuvedete Vy nebo druhá strana, soud k němu nebude přihlížet. Tříletá lhůta pro vypořádání společného jmění představuje lhůtu propadnout, tj. aby k uplatnění zákonné domněnky vypořádání nedošlo, návrh na vypořádání musí být v poslední den této tříleté lhůty podán u soudu. Po uplynutí této lhůty tedy nelze již podaný návrh rozšiřovat o další položky ani podat návrh nový, jestliže bylo řízení zastaveno.

Pro vypořádání společného jmění se uplatní tato obecná pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. V soudním řízení je možno podle potřeb zdůraznit např. i negativní chování jednoho z manželů, jako je neschopnost řádně pracovat, alkoholismus, drogy, gamblerství, násilné chování, výkon trestu odnětí svobody, apod. Přiznáním menšího podílů při vypořádání společného jmění lze zohlednit dále např. skutečnost, že jeden z manželů bez společensky přijatelného důvodu ještě za trvání manželství opustil rodinu a přestal se podílet na péči o společnou domácnost, nezletilé děti i společné jmění. Samotné příčiny rozvratu manželství pro určení výše podílů podstatné nejsou, jestliže neměly na péči o rodinu nebo na hospodaření se společným majetkem přímý vliv. Pro naše klienty nabízíme komplexní služby v rámci vypořádání společného jmění. S ohledem na majetkové poměry se snažíme získat maximum pro klienta a to především naším přístupem k věci a získanými zkušenostmi z praxe, kdy jsme se setkali s „odklony“ majetku a tyto následně úspěšně rozkryly a následně vypořádávaly v rámci společného jmění.

Současně jsme s „odklony“ získaly velmi bohatou zkušenost, kdy dokážeme poradit klientům i v případě, že jejich podíl na vytvoření společného jmění nebyl rovnoměrný.

Řada okolností, byť zdánlivě nepodstatných může hrát významnou roli a neuvedení a neprokázání takto rozhodných skutečností Váš může připravit o velké finanční prostředky, které přenecháte druhému manželovi. V případě, kdy jeden z manželů pracuje a druhý je tzv. v domácnosti a stará se o rodinu, tato skutečnost důvodem pro tzv. disparitu podílů, tedy postup, kdy jednomu z manželů bude přiznán větší než poloviční podíl na majetku, jenž je součástí společného jmění, není. Péče o rodinu v tomto směru plně kompenzuje zajišťování hmotných potřeb rodiny = výdělečnou činnost. Rovněž ani samotnou okolností, že každý z manželů má jiné předpoklady k výkonu výdělečné činnosti, resp. k rozmnožování majetku, a to s ohledem na své vzdělání, schopnosti, zdraví apod., nelze odklon od rovnosti podílů odůvodnit. Důvod pro přiznání vyššího podílu některému z manželů je však v případech mimořádných zásluh o získání společného majetku na straně jednoho z manželů. Jedná se o případy, kdy je jeden z manželů např. mimořádně úspěšným sportovcem, vědcem atd. Je tedy vždy otázkou šikovnosti Vašeho zástupce, zda připraví podmínky pro vypořádání společného jmění, aby tyto okolnosti byly brány v potaz, či nikoli.

Jedna z hlavních zásad pro vypořádání vytvořených judikaturou spočívá v tom, že soud by zásadně společný majetek neměl přikazovat do podílového spoluvlastnictví manželů. Toto uspořádání je možné pouze výjimečně, pokud jiné řešení není přijatelné. Soud také nemůže nařídit prodej společného majetku (nemovité věci) a následné rozdělení výtěžku z tohoto prodeje mezi manžele. Další zásadou, ze které by soud měl při vypořádání vycházet, je zásada, že věci ze zaniklého společného jmění se mají mezi manžele rozdělit tak, aby pokud možno nebylo třeba stanovit vyrovnání podílů finanční částkou, resp. aby částka na finanční vyrovnání, kterou má jeden manžel zaplatit druhému, byla co možno nejnižší. Pro určení, komu připadnou jednotlivé věci, které jsou součástí zaniklého společného jmění, zákon žádná kritéria nestanoví. Soud tak má při rozhodování konkrétních případů v tomto směru značnou volnost. Soud však musí, zejména u hodnotnějších věcí, řádně zdůvodnit, na základě jaké úvahy konkrétní věc přikázal tomu či onomu z manželů. Judikatura nicméně určité zásady, pokud jde o přikázání jednotlivých věcí, vymezuje. Jedním z hledisek pro přikázání jednotlivých věcí je dle judikatury to, kdo danou věc účelněji využije. Takto soud rozhodně však jen tehdy, je-li mu taková skutečnost řádně tvrzena a prokázána.

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, a ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, ostatní hmotné věci movité, které nejsou nikým využívány a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Znamená to tedy, že např. u rodinného domu či bytové jednotky jsou oba manželé vlastníkem jejich poloviny. To může otevírat další možné spory, neboť bude ve většině případů třeba vypořádat takové podílové spoluvlastnictví.

Je velmi důležité, abyste byli zastoupeni v rámci vypořádání společného jmění. Je pravda, že Vás to bude momentálně stát jisté finance, ale v konečné fázi Vám to ušetří, nebo vydělá mnoho násobně více peněz.