Níže Vám přiblížíme obecné zákonné podmínky pro úpravu a výchovy nezletilých. Moc rádi Vám nabídneme naše služby, tak aby byl Váš problém individuálně řešen a úspěšně vyřešen.

V rámci rozhodování o svěření nezletilého do péče soud posuzuje především zájem dítěte. Soud zkoumá jeho osobnost, zájmy a vývojové možnosti s ohledem na poměry rodičů. Zde velmi doporučujeme konzultaci s odborníkem, jelikož na prvním podání velmi záleží. Soud musí respektovat práva rodičů na pravidelný styk s nezletilým a práva rodičů na informace o nezletilém. Z praxe soud zkoumá i citové vazby dítěte na rodiče, přičemž k vyjádření nezletilého soud přihlédne s ohledem na jeho rozumovou a duševní vyspělost. Zároveň soud posoudí a prostředí, kde bude nezletilý vyrůstat a ke schopnosti rodiče mu toto zázemí poskytnout. Stejně tak může mít podstatný vliv na rozhodnutí soudu citová vazba nezletilého na další členy nejbližší rodiny, nebo jeho sourozenců. Našim klientům doporučujeme správný postup, jak s nezletilým pracovat, aby nebyl ohrožen kýžený cíl. Tuto službu nabízíme ve spolupráci s psychologem. V neposlední řadě soud posoudí i možnosti rodičů k hmotnému zabezpečení nezletilého včetně bytových poměrů. Součástí zkoumání bude, jak se který rodič podílel na výchově nezletilého do doby podání návrhu na úpravu poměrů.

Dle našeho názoru Ústavní soud vydal velmi necitlivé rozhodnutí, kdy rozhodl, že střídavá péče je normou, v případě, že jsou oba rodiče stejně způsobilí postarat se o dítě. Pokud má být dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů je povinností soudu toto rozhodnutí řádně odůvodnit. Máme velkou úspěšnost při svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů. Pro dosažení tohoto výsledku jednáme s protistranou především mimosoudně, tak aby si uvědomila, veškeré podstatné okolnosti a skutečnosti, které bude muset vykonávat po rozhodnutí soudu, že dítě se svěřuje do střídavé péče. Pro svěření nezletilého do péče jedno z rodičů mohou být rozhodující tyto faktory: zdravotní stav nezletilého, zájem o nezletilého ze strany rodičů, schopnost rodiče postarat se o nezletilého. Současně je však nutnost zohlednit přání nezletilého pro určení péče o nezletilého. Schopnost vyslovit přání nezletilým bude soud hodnotit s ohledem na jeho dušení a mentální vývoj.

Jestliže je společné soužití za hranou únosnosti zákon nestanoví žádné postihy, pokud se i s nezletilým ze společné domácnosti odstěhujete, nicméně v takovém případě je nutno počítat, že druhý rodič se pravděpodobně bude domáhat vydání předběžného opatření na úpravu styku s nezletilým i v takovém případě Vám můžeme nabídnout právní pomoc odborníka.

Nesmíme však opomenout, že s rozhodnutím o úpravě poměrů souvisí i rozhodnutí o vyživovací povinnosti k nezletilému. Nezletilý má právo na stejnou životní úroveň, jako jeho rodiče, toto platí i v případě, že rodiče spolu nežijí. Výši vyživovací povinnosti můžeme po konzultaci s ohledem na majetkové poměry odhadnout, nebo nechat na úvaze soudu. V rámci výše vyživovací povinnosti se snažíme maximalizovat výsledek spojený s Vaším požadavkem, tak aby vyživovací povinnost odpovídala Vašim představám a možnostem druhého rodiče. V rámci stanovení výše vyživovací povinnosti soud zkoumá i skutečnost, zda se rodič nezřekl lukrativní práce či výdělečné činnosti bez vážných důvodů. Současně pokud je rodič podnikatel a jeho reálné příjmy nekorespondují s daňovým přiznáním, použije se průměrný výdělek v dané oblasti pro stanovení výše vyživovací povinnosti.

V případě, že rodič nebude spolupracovat při stanovení výše vyživovací povinnosti, nebo nelze-li jeho vyživovací povinnost řádně ověřit, může soud stanovit, že jeho průměrný měsíční příjem činí 25násobek částky životního minima. Při stanovení výše vyživovací povinnosti soud zkoumá i další vyživovací povinnosti a výdaje rodičů. Výše vyživovací povinnosti není zákonem stanovena.

Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, než je dítě se schopno samo živit. Není tedy žádná věková hranice, která by zaručovala ukončení vyživovací povinnosti. Z praxe schopnost samostatné obživy dítěte je většinou po dokončení studií nebo jiné přípravy na budoucí výkon povolání. Rozhodné tedy není dosažení věku 26 let.

Výše vyživovací povinnosti se může rozhodnutím soudu nebo dohodou změnit ve chvíli, kdy dojde k podstatným změnám na straně rodiče nebo dítěte.

Ministerstvo spravedlnosti vydalo orientační tabulku pro určení vyživovací povinnosti. Nicméně je nutno podotknout, že se jedná pouze o orientační tabulku a je vždy nutno posuzovat každý případ individuálně.